Adidas Outdoor camp

07.03.2015 08:49

Reportík k akci Adidas Outdoor kempík

 

Adidas Outdoor kempík proběhl 5-8.3. 2015. K této akcičce jsem se dostala jak slepý k houslím, za to skvěle užila s velkým „S“.

Ráno, 5.3 se před CK Alpy v Prg sešla bandička šesti nadšenců z různých koutů ČR. Někteří přímí výherci soutěže vyhlášené Rock Pointem, jiní výherci obdarovaní. No a tuto bandičku, věkem pestrou od mladých nadějí až po moudré …, avšak mladou duchem, na starost vyfasoval Libor Kožíšek aka „Kožich“.
Probíhá rychlé seznámení, nalodění a svižné přemístění  směr Krippenstein, oblast Dachstein. Program byl nabitý, tak neztrácíme čas.

V dobrém čase dorážíme na záchytné parkoviště lanovky vedoucí na vrchol Hoher Krippenstein. Probíhá přebírání vyfasovaných věcí, nastrojení báglů a sebe samých, a nabírání směru ku lanovce. Tento den výhled stál za prd, čili roven mlíku. Proto nikdo se nedral k okýnkům lanovky pro zachycení nejlepšího záběru. Zato se sněhem se doslova roztrhl pytel. Valilo a valilo! Po dosažení cíle a vylodění nám Libor se slovy „…tak tam je chata, kde jsme ubytovaní. Vidíte ji, že“?, ukázal směr na chatu Lodge. Kromě Libora chatu nikdo neviděl. Nezbývalo než gajdíkovi věřit, což ostatně budem po celou dobu, a dát se do pohybu oním směrem.

Paráda! Cíl nalezen. Jeden, druhý, třetí,….šestý. Jsme všichni. Jdem se ubytovat a doplnit vitamín B. Po krátké pauzičce nastává čas, jak jsme následně brzy zjistili, 4-chodové večeře. Seznámení s programem a první vzdělávací promítání – nejen základní bezpečnostní vybavení pro skalp či skitouring, ale i postup vyhledávání v lavině. Odsouhlašení si budičku a hop do hajan. Čeká nás perný Pátek.

Ráno, 6.3. Snad je to nedočkavostí, ale všichni jsme vzhůru před budíčkem. Ranní hygiena je samozřejmostí, a poté pelášíme na vydatnou snídani. Téměř po celý den budeme v terénu praktikovat záchrany v lavině a dáme si kratší, seznamovací skialpovou tůru. Tak ať je z čeho čerpat energii.

Jsme někde v terénu. Hltáme každé Liborovo slovo. S trpělivostí vysvětluje funkce různých pípáku, rádiových vln, jak co nejrychleji poskládat sondu, lopatu, předává pravidla o postupu vy- a dohledávání zasypaného. Zodpovídá dotazy.

Je vidět tak na 5m a dostáváme úkol. Probíhá rozdělení do dvojic a simulace zasypaného. Čas běží. Po 15min se úspěšnost nalezení zasypaného živého rapidně snižuje. Všichni to víme. Snažíme se nezmatkovat, ale…. Dostavují se chyby. Nakonec jsme všichni po několika testovacích pokusech úspěšní, nicméně zjišťujeme skutečnost. S naší rychlostí by asi nikdo nepřežil.  Nicméně je dobré si toto uvědomit!

Po parádním cvičení, ti, co si nezapoměli stoupací pásy, vykračují v ústrety náhorní plošiny Dachsteinské oblasti. Viditelnost stále mizerná.  Slepě důvěřujeme gajdíkovi. Jak se pohybovat na skalpech převádíme do praxe. Držíme se pospolu do chvíle, kdy se mlha povzvedne a dovolí nám spatřit nebezírné možnosti oblasti a také její domorodé, zvířecí obyvatele – zvědavé kamzíky. Hned se šlape lépe. Dostáváme školu v otočkách ve svahu. Jsme nabití dobrodružstvím a volíme průchod „kaňonem“ i s možností návratu v případě nebezpečí terénu. Byť na krátkou chvíli přichází odměna v podobě „okna“. Dopadající sluneční paprsky hřejí, odrážející opaluji pobledlé obličeje a my stále kráčíme poklidnou horskou krajinou vedeni vůdcem. Před výstupem na hřeben a návratem k chatě, opět padá hustá mlha. Libor nás vede jako by cestu znal nazpaměť. Neporušenou vrstvu sněhu tiše narušují naše první stopy. Stoupáme do kopce, když tu najednou, při krátkém umoudření počasí, téměř stojíme před chatou. Paráda! Výlet úspěšně dokončen.

Večer dlabanec, doplnění vitamínů B a výukové kino, a seznámení se s následným sobotním programem.

Ráno 7.3. Problémy se vstáváním nepozoruji. Snad to je způsobeno achtlíkem výborné domácí od Ládi před zabořením do peřin. Láďo, fakt bezvadná! Opět probíhá ranní rutinní klasika, přestrojení se a hurá do terénu. Dnes nás čeká skialpová tůra. Když síla s energií dají, tak až na Simonku (SimonyHűtte). Na lyžích dojíždíme až kam to jde. Nasadit pásy, zapnout pípáky, odložit svršky, ikdyž to zprvu na zcela slunečné počasí nevypadá, člověk se řádně zapotí. A vyrážíme. Zprvu svižněji. S prvními houpačkami se družstvo lehce rozdrobuje, tak děláme pravidelnější zastávky. Mezi tím slunce vítězí nad mraky a prosvětluje poetickou a zároveň nedozírnou hornatou krajinu. Mlha ustupuje. Konečně je nám dopřáno si Dachsteinskou krásu prohlédnout. Na rozcestí se Ondra s Jardou rozhodují vrátit se. Zbylí troufalci a „sobci“ pokračují dále J. Libor nás motivuje stabilním, vytrvalým tempem s co nejmenším počtem přestávek. Takže k efektivnímu postupu kupředu. Pod vrcholem, se vydáváme zkratkou se sympatickým převýšením , pohybem mezi skalisky a malou feratkou a Láďou v dobrém rozmaru hlásící „Tak kdyby mě doma viděli co teď provádím a kde až jsem vylezl….“, se mi dere úsměv do tváře. Jeho odhodlání nezná mezí. Ani se nenadějem a připojujeme se k řade úspěšných skialpinistů a lyžařů, kteří dosáhli cíle - Simonky.

Dáváme občerstvení a trochu relax. Energii z hor a slunce nasáváme všemi póry. Posléze Libor zavelí a my se vydáváme na protější svah. Tam se rozloučíme s Láďou, který se navrací na smluvené místo a ochuzená skupinka čtyř se traverzíkem vydává do volného terénu. „Konečně“, slyším z duše křičet Tomáše. První freeride, v nádherné prachové peřině.

Jen škoda, že trval tak krátce. Scházíme se s Láďou na domluveném místě a „pelášíme“ zpět. Neodoláme však lákavému vábení dobře vychlazeného pivka a stavíme, jako většina stejně smýšlejících, v Gjaidalmu. V lehce odpoledních hodinách dorážíme, skialpovým způsobem, na Lodge, příjemně unaveni. Libor navrhuje dát si oraz a poté potrénovat záchranu z trhliny. Jen se jeho nápad nesetkává s ohlasem a tak se záchrana přesouvá na nedělní ráno. Čehož budem, nekteří, později litovat. Někdo trénujeme naučené uzlíky z předchozího večera, jiní si dopřávají odpočinku nebo jdou na vycházku. Svítání. Je neděle 8.3 ráno. Kupodivu celá skupinka pobíhá v blízkém okolí Lodge a kochá se východem slunce, které postupně svými načervenalými paprsky, zalévá horské plató a štíty.
Prostě parááda!
Dáváme snídaní a hurá na nástup, na záchranu z trhliny. Jak je Liborovi vlastní, s trpělivostí demonstruje postup včetně simulované záchrany obětavšího Ondry, který dobrovolně… skočil. Poté dostáváme prostor my. No musím uznat, že v Liborově podání, to vypadalo lehce, precizně a hlavně funkčně. Praktikující se chvíli perou s prusíkem, ale nakonec je mise úspěšná – skokan zachráněn! J

Balíme, loučíme se s Lodgem , necháváme si svézt věci dolů a sjíždíme také. Na svých prknech. Někteří si to pádí po sjezdovce, někteří volným terénem. Zde dostávám dobrou školu a nacházím mezery, na kterých je ještě třeba hodně zapracovat. Nyní nám dochází, kdybychom dali záchranu v So odpoledne, mohli jsme freeridu věnovat krapek více času. Tak třeba příště na kurzu J

Závěrem nezbývá než poděkovat především Šárce, která mi umožnila se kempíku zúčastnit, také Liborovi za předané informace a trpělivost a partičce, za příjemnou atmosféru a také Adidasu.

PS: Nevíte-li, jak zjistit sklon svahu, tak kontaktujte Láďu. Má bezvadný „patent“ na měření půlkami. Ano, čtete správně, „P“ůlkami, nikoli hůlkami J

 

Děkuji Anito

 

 

Zpět

Fotogalerie: Adidas Outdoor camp

/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3001-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3004-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3008-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3015-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3018-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3019-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3021-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3025-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3027-resize-jpg/
/album/fotogalerie-adidas-outdoor-camp/img-3029-resize-jpg/

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode